Mýdlový princ (Needles And Pins) - Václav Neckář

Já potkal ji sám, jak jsem si přál,

a šel jsem přímo k ní a pak dál,

mě ztuhnul obličej,

že těžko mohla číst mi z něj:

Mám tě nejraděj!

A pak tam byl on, mýdlový princ,

A ptal se jak se má a dvojka jsem byl já.

Ou, on zná asi kód, co dívkám říct,

sako podle mód, on má jich víc

a tvář jak půlměsíc hladce holenou,

je pevný v kolenou a jde mu jako nic

lov koček čili Míc, a přitom už je strýc,

tak tohle je on, — ten hladký mýdlový princ,

fešák, fešák … Mám na něj vztek,

to pro tu holku svou, moc úžasnou,

ta jeho hvězda musí pohasnout.

Až zase potkám ji sám, — jak jsem si přál,

a půjdu přímo k ní, a ne dál,

a zjasním obličej, aby mohla číst mi z něj:

Mám tě nejraděj!

Tak ať jde svou cestou

mýdlový princ tvůj, pojď se mnou a buď má,

ať jednička jsem já a ne ten