Tráva - Aneta Langerova

Jsem jako tráva zvyklá růst, v noci bledé.

Kořínky protíná hliněné nebe.

chladivý déšť padá.

bouře zní a chvátá.

krajina vzdálená.

Stále voní a sílu má, voní a sílu má.

Znám křídla vran,

v jejich stínu spávám.

Mé bílé tělo, oči tvé spatřit nemohou.

Teď mým novým domovem je

vřes, mech a tráva.

Budu tam, kde modré chrpy vykvetou.

Nade mnou svítá horizont, barvu mění

Paprsků se dotýkám, hřejí kameny v mých dlaních

Doznívají zvony, ale duše má je mladá.

Ze spánku se budí a vstává.

krajina vzdálená.

stále voní a sílu má.

voní a sílu má

Znám křídla vran

v jejich stínu spávám.

Mé bílé tělo, oči tvé spatřit nemohou.

Teď mým novým domovem je

vřes, mech a tráva.

budu tam, kde modré chrpy vykvetou.