Je teď tvá /Svatební/ - Helena Vondráčková

Pár her a stánky poutí,\nto dřív býval její svět,\ndětský smích snad z úst a pih\njí dodnes neodlét.\nTa, která mívá dosud sen,\nže sněží kvůli nám,\ndneska závoj má, ten z bílých pěn\na spěchá kdovíkam.\nJe teď tvá, je teď tvá.\nTen tam je vláček na klíč,\nzbyla po všem prázdná skříň,\nopouští to království,\nkam patří čím dál míň.\nDcera, s níž se otec chlubil,\nmá stále v očích třpyt,\nmámin hlas však neslyší,\nběží tam, kam musí jít.\nJe teď tvá, je teď tvá.\nBílý most je stužka s myrtou\na tam za ní dlouhý břeh,\ntak ji veď k těm hrotům skal,\nsvou nejmilejší z všech.\nAť jen neztratí svou něhu,\nten kroužek, cos jí dal\ni tam na druhém břehu,\nať ti šeptá dál a dál,\njá jsem tvá, jsem jen tvá.\nTak ji miluj a snad věřit nech,\nže sněží kvůli nám.\nTa, co věnem dá svůj vlastní dech,\nta, bez níž byl bys sám,\nje teď tvá, je teď tvá